Ajak
Ajak je město ve východním Maďarsku v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, spadající pod okres Kisvárda. Nachází se asi 35 km jihozápadně od Nyíregyházy. V roce 2015 zde žilo 3 730 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde bylo 98 % obyvatel maďarské a 2 % romské národnosti.
Nejbližšími městy jsou Demecser, Dombrád a Kisvárda. Poblíže jsou též obce Anarcs, Berkesz, Nyírbogdány, Nyírtass, Nyírtura, Pátroha, Rétközberencs, Sényő a Székely.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1270, kdy bylo zmiňováno jako Ayac. Během turecké okupace bylo město téměř vylidněno, až v 18. století osídlili znovu město Slováci a Maďaři z oblasti dnešní župy Heves. V té době byl Ajak rozdělen na čtyři menší obce: Faluderék, Nagyajak, Kisajak a Tótvég.
V 19. století, během let 1831 a 1873 propukla v Ajaku epidemie cholery.
Status města získal Ajak 15. července 2013.
Nejbližšími městy jsou Demecser, Dombrád a Kisvárda. Poblíže jsou též obce Anarcs, Berkesz, Nyírbogdány, Nyírtass, Nyírtura, Pátroha, Rétközberencs, Sényő a Székely.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1270, kdy bylo zmiňováno jako Ayac. Během turecké okupace bylo město téměř vylidněno, až v 18. století osídlili znovu město Slováci a Maďaři z oblasti dnešní župy Heves. V té době byl Ajak rozdělen na čtyři menší obce: Faluderék, Nagyajak, Kisajak a Tótvég.
V 19. století, během let 1831 a 1873 propukla v Ajaku epidemie cholery.
Status města získal Ajak 15. července 2013.
Mapa - Ajak
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |